Kde se učí manažeři šéfovat

Petr Suchomel

Manažerský TITUL MBA už není jen výsadou byznysmenů. Mezi absolventy jsou lékaři i učitelé. Studium se vyplatí tomu, kdo si dobře vybere školu. Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavel Horák vystudoval před lety medicínu. Jak se jeho kariéra rozvíjela, začal zodpovídat i za jiné věci, než je zdraví pacientů. „Když jsem se stal lékařským náměstkem a zástupcem ředitele nemocnice, dostal jsem na starost hospodaření pracovišť s ročním obratem přes čtyři miliardy korun. Rozhodl jsem se tedy doplnit si ekonomické a manažerské vzdělání, abych ve funkci obstál,“ vysvětluje Pavel Horák. Podobně jako řada jiných manažerů, kteří už mají za sebou praxi, se nevrátil na klasickou univerzitu, ale začal studovat manažerský program MBA. V kontaktu s jinými obory Na manažerské škole se Pavel Horák učil trendům ve vedení lidí, marketingu či obchodu. „V každém měsíci to byl týden přednášek, seminářů a zkoušek. Psali jsme také seminární práce a vypracovávali projekty,“ popisuje Pavel Horák. Podle něj má tento styl vzdělávání, jenž se po světě rozšířil z USA, velké výhody. Jednou z nich je kontakt s manažery z jiných oborů. Společně řeší modelové situace, které je mohou potkat v praxi. „V naší skupině byli studenti ze zdravotnictví, školství i z komerčního sektoru. Vytvořili se mezi námi vztahy jako na vysoké škole. Dodnes se scházíme a chodíme na některé přednášky našich profesorů,“ přibližuje Pavel Horák. Kvalita škol není stejná Je skutečně studium zakončené „zvláštním“ titulem MBA tak přínosné? Nejde přece o vysokoškolské vzdělání. Kritici také tvrdí, že dobrým manažerem se nikdo nestává ve školní lavici, kvalita studia je různá a jeho obsah podléhá módním trendům. To vše podtrhuje fakt, že školné není právě levné. V tuzemsku sice nestojí několik milionů jako u prestižních světových institucí, ale student by si měl na dvouleté studium připravit zhruba 150 až 300 tisíc. Odpověď na otázku, zda má MBA smysl, zní: ano, pokud ho manažer studuje na dobré škole, kde se skutečně něco naučí a nevymění jen pár set tisíc za titul ke jménu. V Česku může manažerské studium snadno sklouznout k pouhému „čachrování“ s písmenky na vizitce i proto, že zde MBA není oficiálním akademickým titulem. Zákony ho řadí pouze k takzvanému celoživotnímu vzdělávání, které stojí mimo klasické stupně univerzitního vzdělání a nepodléhá přísné kontrole. Pozor na akreditaci! Jak tedy zvolit správnou školu a nenaletět lákavé reklamě, za kterou se skrývá nevalná kvalita? V tuzemsku bdí nad úrovní manažerského vzdělávání Česká asociace MBA škol (CAMBAS), která uděluje akreditace pouze školám, jejichž manažerské programy splňují stanovená kritéria. Vznikla podle zahraničních vzorů a snaží se v Česku zavést podobné standardy, které jsou běžné ve světě. Stanoví například, že ke studiu MBA mají přístup pouze manažeři, kteří dosáhli na klasické vysoké škole alespoň bakalářského stupně vzdělání. Podmínkou je také minimálně dvouletá manažerská praxe. Do CAMBAS patří osm škol, všechny mají navíc zahraniční akreditaci. „České školy jsou organizačně i personálně propojené s partnerskými školami v cizině. Ty by měly být akreditovány uznávanými zahraničními institucemi,“ říká tajemnice asociace Jarmila Seidlová a zároveň tak radí, na co se při výběru školy zaměřit. Respektované instituce, které akreditují obory MBA v zahraniční, nejsou známé široké veřejnosti. Jarmila Seidlová proto vypočítává ty nejprestižnější: „Je to EQUIS EFMD v Bruselu, dále americká AACBS a anglická AMBA.“ Každá zahraniční škola, se kterou české vzdělávací instituce spolupracují, by měla mít akreditaci i ve své sídelní zemi. Dalším vodítkem při výběru školy jsou reference od absolventů a jejich úspěch v následné kariéře. Dobré vzdělání svým manažerům zaplatíme Že si některé firmy vzdělání MBA cení, o tom svědčí i jejich ochota investovat do studia vlastních manažerů. Zdaleka nejde jen o šéfy z byznysu, ale právě z již zmíněného zdravotnictví, dále z oblasti vědy či pedagogiky. Tedy z oborů, ve kterých se manažeři neučili šéfovat lidem a podnikům, přestože to po svém povýšení musí denně dělat. Pražská Fakultní nemocnice Motol nabízí proplacení studia svým primářům a šéfům klinik. „Podepisujeme s nimi dohodu, která je zavazuje zůstat v pracovním poměru alespoň pět let. Pokud by to porušili, hradili by si studium sami,“ upřesňuje ředitel nemocnice Miloslav Ludvík. Výhodou studia je kontakt s jinými manažery. Ředitel nemocnice může své postupy srovnávat s lidmi z byznysu.

Poradce MF Dnes

Martin Vosecký jednatel poradenské společnosti Catro: Ptát se po smyslu studia MBA je vlastně otázka, jestli je vzdělání nutné, nebo ne. Dobré MBA má zcela jistě smysl. Velcí šéfové: Absolvent programu MBA nemusí být nutně lepším manažerem. Studium na dobré škole mu však může v kariéře pomoci.

Pomůže manažerský titul k lepší práci?

Ve Spojených státech je MBA běžný magisterský titul, který původně neříkal nic víc, než že jeho nositel vystudoval na vysoké škole management či byznys. Protože stále více škol vyžadovalo, aby studenti těchto oborů získali mezi bakalářským a magisterským programem praxi, typickým uchazečem se stal již protřelý manažer, který si chtěl své vědomosti upevnit. A také člověk, který získal magisterské vzdělání v úplně jiném oboru a najednou začal bez jakékoli průpravy šéfovat svým spolupracovníkům. S americkými firmami se tento model vzdělávání rozšířil do celého světa včetně Česka. Ještě v devadesátých letech se mnoho českých šéfů nemohlo chlubit manažerským titulem MBA. Kdo ho získal, vystoupal automaticky o patro výš. Dnes je nabídka studia poměrně široká a absolventů přibývá. Jsou stále tři písmena za jménem konkurenční výhodou v boji o zajímavou pracovní nabídku? Dávají firmy přednost „učeným“ manažerům před těmi, kteří mají jen běžnou vysokou školu?

Titul jako bonus v kariéře

„Ve finančním, bankovním či pojišťovnickém sektoru je titul MBA určitě výhoda,“ říká Luboš Jírovský, jednatel společnosti HR Consulting, jež pro firmy vyhledává manažery. Jírovský však zná i řadu zaměstnavatelů, kteří při pohledu na tento dovětek za jménem zbystří. Někteří šéfové mají podle Luboše Jírovského zkušenost, že titul MBA povzbuzuje absolventy k určité „drzosti“ a přílišnému sebevědomí. To rychle vzroste zejména u manažerů, kteří nemají klasický vysokoškolský titul a „embéáčkem“ si ho nahrazují. Studují přitom na školách, jež nemají akreditaci České asociace MBA škol. Jednou z jejích podmínek totiž je alespoň bakalářský stupeň vzdělání uchazečů. Manažer, který neprošel dostatečnou praxí, nemá vysokou školu a obor MBA vystudoval u málo známé instituce, skutečně nemusí přispívat k věrohodnosti svého titulu. „Osobně znám několik naprostých zoufalců, kteří mají MBA. Jsou jakousi chodící antireklamou svých alma mater,“ říká s úsměvem Martin Vosecký, jednatel personální společnosti Catro. „Kvalitní studium MBA však má rozhodně smysl,“ dodává. Garancí kvality je například členství školy v České asociaci MBA škol či spojení s prestižními zahraničními partnery. Jedním z ukazatelů je i seznam respektovaných top manažerů, kteří na škole již absolvovali.

Českou akreditaci mají:

* Brno Business School * Brno International Business School * Masarykův ústav vyšších studií * Prague International Business School * Czech Management Institute Praha * Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava * University od New York in Prague * Institut pro průmyslový a finanční management

(such)

Kontakty


Česká asociace MBA škol (CAMBAS)

Sídlo a kontaktní adresa:

Česká asociace MBA škol
José Martího 2, 162 00 Praha 6,
tel. +420 602 289 666
e-mail: info@cambas.cz
www: www.cambas.cz

Tajemnice CAMBAS: Mgr. Jarmila Seidlová