STUDIUM MBA NA ROZCESTÍ

Datum: 7.7.2010


Zkušenosti, které dosud manažeři používali při vedení lidí, už nemusejí být účinné.
V současnosti se ve světovém odborném tisku intenzivně diskutuje o nové knize harvardských profesorů Srikanta M. Datara, Davida A. Garvina a Patricka G. Cullena Přehodnocení studia MBA. Manažerské vzdělání na rozcestí. V ní na základě zmapování současného trhu se studiem MBA, hrozeb pro něj a možností zdokonalování obsahu a forem výuky ukazují, jak v něm postupovat a vyhnout se stagnaci.

Zánik jedné éry
V čem dle Datara, Garvina a Cullena spočívají hlavní důvody změn studia MBA? Především v neustálém nárůstu rozdílu mezi tím, co se studenti MBA učí a co po nich reálný svět požaduje. Globalizace a technologie mění svět a školy se musejí přizpůsobit měnícím se potřebám, vybavit studenty novými dovednostmi.
V současné době jsme svědky postupného zániku jedné éry. Během ní se od roku 1959 manažerské školy ve světě snažily více o analytický přístup, jenž se specializoval na jednotlivé disciplíny. V posledních 50 letech zdůrazňovaly analýzy, modely a statistiku. Dnes se zaměřují na vedení, globální myšlení a na získávání zkušeností kvůli orientaci v reálných problémech firem. Některé přední světové manažerské školy již na tyto nové požadavky zareagovaly – například přechodem na flexibilní osnovy studia, zařazováním kurzů kreativního a interaktivního myšlení, experimentální výukou či týmovými projekty. Do výuky jsou zařazovány předměty, jejichž hlavním cílem je rozvíjet dovednosti ve vedení lidí. To však vyžaduje, aby studenti nejdříve poznali sami sebe. Aby si uvědomili, zda tíhnou k autokratické, konzultativní nebo participativní řídící práci. K tomuto poznání slouží propracované metody sebepoznání a následné sebereflexe. Zkušenosti vrcholných manažerů potvrzují, že čím více absolvent MBA rozumí svému vlivu na ostatní a naopak, tím efektivnější je jeho řídící práce. Datar, Garvin a Cullen uvádějí inovační přístupy ke změnám programu studia, jež sledují uvedené trendy na příkladu programů šesti špičkových manažerských škol.

Spojení s praxí
Manažerským školám výrazně chybí úzké spojení s podnikovou praxí podílející se na výuce. Datar, Garvin a Cullen uvádějí jako příklad studium medicíny na Harvard Medical School. V ní se na výuce 165 studentů v ročníku podílí až deset tisíc učitelů. Čím lze tento vysoký počet vysvětlit? Jen tím, že se školou je úzce spojeno sedmnáct nemocnic a většina lékařů učí a vede klinickou praxi studentů. To je pravděpodobně i jednou z příčin pokroku medicíny v manažerských metodách lékařských výkonů, zjednodušení operačních postupů a výrazného zkrácení pooperační péče, nemluvě o nárůstu kvality práce na všech úrovních.
Podobné spojení výuky s praxí by bylo žádoucí i u manažerských škol. Oněch deset tisíc učitelů by zahrnovalo absolventy pracující ve vrcholných manažerských pozicích v daném regionu. Ti by se ve spolupráci s kmenovými učiteli a po krátké intenzivní přípravě zaměřené především na stěžejní znalosti, základy vědecké práce a hlavní pedagogické zásady podíleli na předávání praktických zkušeností studentům a na efektivním vedení jejich závěrečných projektů. To by byla pravděpodobně i cesta, jak by se mohl rozvoj manažerských metod vyrovnat rozvoji medicíny v posledních deseti letech. S tím souvisí i poněkud zanedbávaný výzkum na manažerských školách ve světě. Situace na českých MBA školách je v této záležitosti ještě horší, protože zde prakticky neexistuje.

Dovednosti
Kromě porozumění si a začlenění vědeckých poznatků do výuky se ukazuje, že je třeba víc se zaměřit na takzvané „soft skills“. Kromě uvedeného vedení lidí je to dle Datara, Garvina a Cullena zvýšení praktických dovedností, jež se týkají řízení schůze, prezentace výsledků, názorů a představ, hodnocení vlastních výkonů i podřízených včetně umění vhodnou formou je sdělovat. Do manažerské osnovy by měl být zahrnut i rozvoj chápání podnikové reality, ve které manažeři fungují. Její součástí je podniková politika, problémy moci, koalicí a skrytých agend.
Absolventi MBA, kteří se během studia zaměřují na analytické řešení problému, se někdy zbytečně snaží najít nejlepší řešení. Firmy přitom často upřednostňují uspokojivé řešení, pokud je efektivní. Budoucí manažeři potřebují lépe porozumět, jak věci řešit a provádět v konkrétních podmínkách. Řečeno jinak – naučit se v praktické řídící činnosti využívat „umění možného“.

Globální inteligence
Podnikatelské prostředí se posunuje od vedoucích s velkou autoritou, kteří řeší malé konflikty, k těm s malou autoritou řešícím velké konflikty. Zkušenosti, které až dosud manažeři používali při vedení lidí, dnes nemusejí být účinné. Manažeři potřebují porozumět, jak pracovat „prostřednictvím“ lidí či jak motivovat a inspirovat podřízené. Příkazy již nejsou nejlepším způsobem. Nové přístupy potřebují zkušenosti a praxi. Na Harvard Business School tyto zkušenosti získávají studenti ve skupinkách v kurzu Vývoj autentického vedení. Během takzvaných reflexivních cvičení, v nichž se vedoucí snaží splnit zadaný úkol pomocí svých podřízených, aniž by se jej účastnil.

7. července 2010, týdeník EURO, číslo 27-28, strana 97, Prof. Milan Malý (předseda CAMBAS)

Kontakty


Česká asociace MBA škol (CAMBAS)

Sídlo a kontaktní adresa:

Česká asociace MBA škol
José Martího 2, 162 00 Praha 6,
tel. +420 602 289 666
e-mail: info@cambas.cz
www: www.cambas.cz

Tajemnice CAMBAS: Mgr. Jarmila Seidlová