Manažerská odpovědnost a etika v programu MBA

Vydáno: 10/2016

Stále častěji si klademe otázku, za co jsou manažeři vlastně zodpovědní. Refrénem ekonomických debat a konferencí je především finanční situace a očekávaný finanční růst, což je však z dnešního pohledu velice omezené pojetí, kterému chybí širší, například etický rozměr. Vysoká škola ekonomická se však stala aktivním členem společnosti PRME (Principles for responsible management education) při UN-Global Compact, která se zavazuje připravovat budoucí manažery se širším pojetím své odpovědnosti než pouze finančním ziskem. Podněty přicházejí jednak ze studijních oborů zahraničních univerzit, od evropských akreditačních komisí (FIBAA, EQUIS), jednak z nových podnětů novely občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. Potřeba zaměřit se na tato širší pojetí odpovědnosti manažerů se ovšem rodí s novou naléhavostí i ze strany samotných firem a celé společnosti, která je postižena negativními dopady jednostranného manažerského myšlení a rozhodování. Problematika se proto přirozeně stala rovněž součástí mezinárodního programu MBA (ISBM) na VŠE.

Podnět z Harward Business School (MBA-oath)

Světoví komentátoři a analytici se ptají dokonce renomovaných obchodních škol: Jaké vzdělání dostali ve vašich školách manažeři světových bank, automobilového průmyslu a státních institucí? V době hrozivých státních dluhů západních států a po zkušenosti pádu největších amerických finančních institucí se také studenti ptají, zda se něco změní na výuce manažerských škol.

Tuto otázku dostala i Harward Business School (HBS). Jak připomněl The Economist1, pánové z top managementu (John Thain z Merrill Lynch, Dick Fulda z Lehman Brothers) přece nosí tituly této prestižní školy. Je známo, že známý manažer Andy Hornby na HBS promoval jako nejlepší student ročníku! Na Wall Street končilo v posledních letech až 40 procent absolventů z těch nejlepších amerických obchodních škol učících program MBA. Z tohoto pohledu není možné na jedné straně vyhlašovat, že „vychovávají vůdčí osobnosti, které změní svět“, a pak, když absolventi školy svět změní k horšímu, se od svých absolventů distancovat.

Více než odbornost

Ke cti manažerského vzdělávání vrcholových institucí je však nutno uvést, že celá řada pedagogů si svou odpovědnost uvědomuje a začíná pracovat na reformních krocích výuky. Např. studenti MBA na již zmíněné HBS ke své akademické přísaze přidali volitelný slib: „sloužit vyššímu dobru“. Polovina absolventů MBA z roku 2009 se již k němu přihlásila (viz www.mbaoath.org). Po několika letech je to již obrovská skupina absolventů. Inspirativní počin se nabízí také našim manažerským školám. Každá škola a každý způsob výuky má totiž určitý dopad na dění ve světě. Už jen poslední zkušenosti vedou nutně k posunu filozofie podnikání, která bude muset směřovat ještě výš, než kam dosahuje úzce pojatá manažerská věda o maximalizaci zisku. Kromě vyučování manažerských technik a teoretických pouček bude potřeba daleko více zapojit do výuky „zásady odpovědného řízení, více hodin dějin ekonomického myšlení a hospodářskou etiku“. Historické pohledy pomáhají porozumět dřívějším krizím, jejich příčinám, dopadům i navrhnutým způsobům řešení. Poučení z minulosti a současnosti směřuje k hledání vyšší úrovně řízení, než nabízí jen finanční inženýrství, od kterého někteří mladí absolventi očekávají odstranění téměř všech rizik a nejistot. Reálná historická srovnání nás vedou k určité dávce skepse i pokory. Ta ovšem může také nabídnout novou naději pro manažerské kurzy typu MBA.

Akademická odpověď, která hledá přirozeně vždy „univerzální“ – tedy komplexní řešení, je, že management firem je zodpovědný nejen za ekonomické důsledky svého podnikání a řízení, ale také za další důsledky své činnosti a rozhodování. Jsou to především sociální důsledky (personální a společenské), ekologické dopady, zdravotní důsledky a dopady na budoucí generace2. Odborná odpověď vychází také ze zodpovědného pojetí ekonomické teorie, která je od svého počátku společenským oborem, jehož úkolem je sledovat svůj rozvoj v kontextu celé společnosti a přírody. K rozšířenému pojetí manažerské odpovědnosti nás vedou rovněž četné finanční a bankovní skandály, známé podvody ve státních výběrových řízeních, které sebou nesou i ztrátu důvěry, reputace a zhoršení celkové společenské atmosféry. Je přirozené, že nezodpovědné jednání manažerů má také své politické důsledky, jichž jsme svědky.

Vysoká škola ekonomická v Praze se rozhodla zapracovat do ekonomických a finančních programů přípravu mladých manažerů na širší pojetí manažerské odpovědnosti. Jedná se o odpovědnost za filozofii podnikání, čili za hodnotový systém, za způsob a kritéria rozhodování praktického manažerského jednání. Úkol zahrnuje vypracování a představení ekonomického a podnikatelského konceptu, který si uvědomuje svou komplexní a dlouhodobou odpovědnost. Nejedná se přitom o nějakou poslední módu mezinárodních programů MBA, ale o nutnost, chceme-li zachovat politickou, společenskou a přírodní stabilitu pro současnou i budoucí generaci. Vedle školy je to vedení řady firem, které jsou stejně tak postaveny před výzvu, aby se nově a systematicky zabývaly svou dlouhodobou strategií, která zahrnuje vztah k zaměstnancům, k místu svého podnikání a většinou také k budoucímu rozvoji v celém regionu. Nakonec jsou však všechny firmy zodpovědné jak za svůj zdravý ekonomický stav, tak za kvalitu svých produktů a služeb. Žel, poslední léta jsme svědky nejen určitého ekonomického růstu a mnoha pozitivních výsledků, ale také velké nezodpovědnosti manažerů. Ta připravuje stát o miliardy, zaměstnance o zdraví, přírodu o možnost přirozeného života, společnost o důvěru a zdravou sociální soudržnost. Nezodpovědnost manažerů vede ke zhoršení jejich reputace, zvýšení korupce apod. Proto stojíme před výzvou měnit svá paradigmata – od úzkého pojetí akcionářů (shareholders) na širší pojetí zájmu dalších zainteresovaných skupin (tzv. stakeholders). Vedle společenské odpovědnosti podniků (tzv. „Corporate social responsibility“, CSR) se tedy musíme zabývat rozšířenou perspektivou dlouhodobé podnikové odpovědnosti (tzv. „Sustainable corporate responsibility“, SCR). Nositelem tohoto poslání je ovšem ten manažer – ta manažerka, osobnost, osobní integrita a nakonec i osobní postoje. A tu stojíme ve vzdělávacích programech typu MBA před novými úkoly týkající se obsahu a zaměření studia.

Mgr. Dušan Kučera, Ph.D., MBA

Kontakty


Česká asociace MBA škol (CAMBAS)

Sídlo a kontaktní adresa:

Česká asociace MBA škol
José Martího 2, 162 00 Praha 6,
tel. +420 602 289 666
e-mail: info@cambas.cz
www: www.cambas.cz

Tajemnice CAMBAS: Mgr. Jarmila Seidlová